Motto: „Myslime kriticky a dívajme sa na svet s otvorenou mysľou i srdcom.“
Probuzení
Život je hra u které jsme zapomněli pravidla…
Nápadně zbarvené cukrovinky a limonády mohou vyvolat hyperaktivitu dětí a oslabit jejich schopnost soustředit se. Šestici nejkontroverznějších barviv musí provázet varování na obalu. ...Kvůli špatnému vlivu na chování dětí se vedou už letité diskuze i výzkumy a Evropská komise se rozhodla od června příštího roku snížit povolené množství tří barviv do potravin. Jsou to barviva s označením E110 žluť SY, E104 chinolinová žluť a E124 košenilová červeň, jinak také ponceau 4R. Dále také E122 azorubin, E129 červeň allura a E102 tartrazin. ...Barvivo z této kontroverzní šestky může být složkou široké škály potravin, počínaje bonbóny přes bramborové lupínky po nealkoholické nápoje a zmrzlinu. ...Na souvislost dokonce osmi syntetických barviv se syndromem ADHD, tedy hyperaktivitou dětí a jejich sníženou pozorností, upozorňuje v USA Americká akademie pediatrů a společnost Věda ve veřejném zájmu. Kromě šestice barviv podezřívaných v EU je to v USA ještě indigotin, v unii značený jako E132, a brilantní modř s unijním kódem E133....V roce 2007 pozornost rozvířila tzv. studie univerzity v britském Southamptonu. Děti různých věkových skupin tam za účasti rodičů a učitelů řešily počítačové testy, v jejichž průběhu jim byly podávány různé nápoje a sladkosti. Pozornost klesala po konzumaci potravin s již zmíněnou šesticí barviv a také vlivem konzervantu E211, což je benzoát sodný. Účinky se zesilovaly potravinami s kombinací těchto éček. Nejpostiženější byly skupiny dětí ve věku tří let a osmí až devítileté děti. ...Konzervant benzoát sodný je sůl kyseliny benzoové, v přírodě se běžně vyskytuje například v brusinkách, houbách, skořici či v hřebíčku. Pro průmyslové využití v potravinářství se však vyrábí synteticky z toluenu (sic!). Z ropných derivátů se vyrábějí i syntetická barviva do potravin. Označení přírodně identická znamená, že mají stejné složení jako barviva přírodní, jsou však vyrobena uměle v chemických továrnách. ... krácenodTest, 5-2012
Je zřejmě načase nasměrovat naše výzkumy jiným směrem a zejména s odlišnými zájmy. Je potřeba změna myšlení a přehodnocení priorit. Pokud bude vědecká obec stále závislá na finanční podpoře zámožných jedinců a institucí, a prioritou budou zisky a moc, tak se vývoj nikdy neposune dál, než ke hranicím konvenční vědy svázané navíc řetězy finančních zájmů. Věřím tomu, že pokud by byla možnost, jak zpeněžit distribuci volné energie, dávno bychom už podobné žabomyší války nemuseli řešit. Jenomže to už z principu logiky fungování volné energie nelze. Volná energie MUSÍ být za každých okolností dostupná kdekoliv, kdykoliv a komukoliv. A to maximálně za pomoci generátoru, který si dokáže každý vyrobit sám a to téměř zdarma, nebo jej už v nějaké formě (organické) vlastní, pouze o tom neví a nemá ponětí, jak jej zprovoznit. Jakmile totiž bude potřeba generátor nechat vyrobit externími dodavateli, ihned zakročí energetická lobby, která prodej takových generátorů zcela ovládne a jejich dodávky finančně podmíní či jinak omezí. Organický generátor volné energie nám ale nevyhřeje dům, či nenabije notebook. Tedy si to zatím nedokážu představit. Organickým generátorem rozumím něco fyzického v našem těle. Něco, co každý má (a/nebo bude potřebovat „zprovoznit“), bez ohledu na společenské postavení či výši konta. Něco takového podle mě funguje již u Breathariánů. Ti podle mých doměnek dokázali takový organický generátor volné energie zprovoznit. Alespoň v krajně primitivní formě (zatím). Ona prána, primární energie, qi, orgon, světlo, láska, dokáže v organismu breathariána přesvědčit jeho buňky, že ona sama jim stačí k výživě. Že není potřeba jíst jídlo ani pít vodu. Vyjdeme-li z předpokladu, že vše je energie, všechny věci kolem nás, které se nám standardním scholastickým pohledem jeví jako „hmotné“, jsou ve skutečnosti kmitajícími (ovlivnitelnými!) částicemi, neměl by být v konečném důsledku až takový problém, tyto kmitající částice, nějakým způsobem ovlivnit. Tak jako se to daří breathariánům s vlastními buňkami. Vycházejíc z tohoto předpokladu by nemělo být tedy úplně nemožné ovlivnit (přesvědčit) nehmotné věci poháněné elektrickou energií (notebooky, PC, smart phony, tablety, elektrické topení, osvětlení apod.) takovým způsobem, že nebudou ke svému fungování potřebovat ony kmitající částice, které znají v dosavadní elektrické podobě, ale že jim bohatě stačí kmitání jich samotných. Že všechno co k funkčnosti potřebují je vlastně již obsaženo v nich. Jejich kmitající forma je jejich zdrojem energie. Stejně tak mohou fungovat i breathariáni, kteří nepotřebují vycházející slunce ke vdechování prány, ale dokážou čerpat energii již ze samotného kmitání svých vlastních buněk, tudíž jejich vlastní formy. Proto jsem v předchozí části této úvahy použil termín „primitivní forma“. Toto je forma vyšší. Nepředpokládám, že by některý z univerzálních zákonů podmiňoval existenci lidské bytosti čímkolim pomíjivým nebo i dokonce stabilně se jevícím. Pouze bytí samotné by mělo být dostačujícím předpokladem k fungování organismu jak člověka tak věcí. Z čeho například čerpá energii skála? Jaká energie ji udržuje v její formě? Díky čemu existuje? Možná tyto úvahy vyvrátíte jednoduchou argumentací konvenčí fyziky ale tou jsem nebyl nikdy příliš ovlivněn (zpětně jsem tomu rád, ale vytrpěl jsem si) a běžné učebnice nikdy netvořily páteř mé soukromé knihovničky a možná právě díky tomu mohu nechat své úvahy zabloudit i do sfér, kam jsem se dříve neodvážil a odkud na mne zíraly pouze strašidelné poučky a děsuplné definice. Berte tento text jako lehké čtení. Nejlépe jako inspiraci k vašemu vlastnímu škádlení zarputilého mozku. Tato úvaha byla sepsána na základě článku ze serveru novinky.cz. Doopravdy mám pocit, že rok 2012 je rokem nádherných změn (ale i tvrdé práce).Lencher Falprea
B.B.C. se v tomto dokumentu pokouší odpovědět na známou otázku: "Jak dlouhý je kus provázku?" Co ale na začátku vypadá jako jednoduchý úkol, se posléze mění na překvapivou cestu, na níž není nic, jak vypadá. Po setkání s předním matematikem se dozvídáme, že krátký provázek může ve skutečnosti být nekonečně dlouhý. Když ho prozkoumáme na atomární úrovni, začne být měření ještě podivnější. Nejenže mohou být předměty na více místech současně, ale dokonce samotná realita se zdá být iluzí. Nakonec se dozvídáme, že změřením kusu provázku bychom teoreticky mohli vytvořit černou díru, která by přinesla zkázu našemu světu.
No tak že by se konečně blýskalo na časy a konspirační teorie přestaly být konspirací ale veřejným pranýřem? Čím dál více přestávám věřit tomu, že ona změna k lepšímu bude mít formu šokantního skoku ale že spíše půjde o pozvolnou, stupňující se proměnu...Nebo Probuzení, chcete-li! :) LFO očkování se v Česku podle Ligy lidských práv (LLP) rozhoduje netransparentně a klíčové funkce navíc zastávají lidé s vazbami na výrobce vakcín. Právníci poukázali hlavně na obsazení Národní imunizační komise, která na ministerstvu zdravotnictví řeší otázky očkování. Ta má třináct členů a minimálně tři mají podle LLP vazbu na farmaceutické firmy."Komise je obsazena jednostranným způsobem, a to příznivci očkování (někdy až nekritickými)," píše se v analýze, kterou právníci LPP připravili. "Odpovídajícím způsobem též není řešen konflikt zájmů a část členů intenzivně spolupracuje s výrobci vakcín," zní další část.Více u zdroje: http://zpravy.idnes.cz/ockovani-reklama-0k6-/domaci.aspx?c=A120427_145105_domaci_abr
Stačí zadat pouze den, hodinu a místo narození a můžete se o sobě dozvědět zásadní informace, které vám mohou pomoci na cestě k vašemu nitru. Pro zajímavost pár (opravdu pár, informací je mnohem více) úryvků z mých výsledků. Formulář pro vyplnění potřebných údajů naleznete zde. Je to výborná stránka plná informací o vás samotných. LF. Slunce:Lidé narození v tomto znamení potřebují povolání, které vyhovuje jejich povaze. Pak jsou nesmírně pracovití a úspěšní, ale při tom si budou pečlivě hlídat, aby nebyli kráceni ve svých nárocích na pohodlí a na čase, který potřebují pro své snění.Mají neuvěřitelnou fantazii a schopnost vcítit se do druhých lidí, a proto je mezi nimi hodně spisovatelů a básníků, ale i herců a výtvarníků, kteří těží z bohatství svého nitra velké hodnoty.Tito lidé bývají velice plaší a mívají zvláště v mladém věku nepřekonatelné zábrany ve styku s lidmi a dokonce i se stejně starými dětmi. Bývá pro ně problém jít na nákup, zeptat se neznámých lidí na cestu, či zařídit něco na úřadě, i kdyby šlo jen o poštu.Luna:Největší potřebou je neustále něco hledat. Pro své bezpečí potřebujete nějakou svou filosofii nebo víru, potřebujete vidět cíl nebo poslání, které by vašemu životu dalo smysl. Víra musí být dobrovolná, boj proti dogmatům vás může paradoxně přivést k jiným dogmatům.Ascendent:Identita člověka s Ascendentem v Rybách je zároveň součástí většího celku. Může být obětí, která se snaží různými cestami uniknout z nepříznivé skutečnosti. Může to být umělecká duše, která čerpá z bohaté fantazie a tvořivě se vyjadřuje. Nebo je to spasitel, který věnuje svůj život službě ostatním a snaží se mírnit jejich utrpení.Snaha obětovat se může vést až k zneužívání druhými lidmi. Úkolem člověka s Ascendentem v Rybách je naučit se rozlišovat, racionálně usuzovat a předem si vymezovat své hranice.Karmická brána duše:Toto je nejtvořivější ascendent ze všech. Pokud máte ascendent v Rybách, dokážete překročit běžnou rovinu vědomí a vnímat život v jeho přirozené podstatě. Nesmírná citlivost vám umožňuje ladně se mísit s nekonečným proudem barev a obrazů, které vámi plynou. Pokud však žijete mimo ascendent, máte sklon ztratit odrazový bod. Výsledkem je, že do sebe vstřebáváte psychické a emocionální dojmy z neosobního vědomí vesmíru. Bez pevného odrazového bodu je těžké rozlišit tyto dojmy či zjistit, zda to, co vnímáte, má skutečný význam, nebo je to jen pouhá iluze. Potíž tohoto ascendentu je v tom, že si musíte být vědomi nevědomí, pokud máte smysluplně fungovat. Ryby vládnou jemným vrstvám průsvitných obrazů, které se neustále vznášejí ve vašich představách. Někdy mají tyto obrazy zcela přesný význam. Pokud si však dovolíte vyklouznout za bránu ascendentu (bezmocně strženi emocionálním přílivem), pak nemáte šanci poznat rozdíl mezi astrálními výjevy a skutečným významem. Může to ve vás působit velký zmatek. Můžete být natolik psychicky otevření, že vůbec nechápete, co se s vámi děje. Máte pocit, že nic nezmůžete vzhledem k životním okolnostem, protože vás ovládají změny v neosobní karmě.Vydáváte se na jednu křížovou výpravu za druhou, abyste získali pocit věčnosti. Může to vést k různým mučednickým iluzím, které se vzájemně živí. Toto je bezpochyby nejcitlivější ascendent celého zvěrokruhu. Máte lidskou potřebu být potřební. Vnímáte osamělost ve vnějším prostředí. Když je vaše totožnost rozptýlena mimo vás samotné, podvědomě mylně pokládáte tuto osamělost za jednu ze svých osobních vlastností. Na základě tohoto nevyváženého pohledu si dokonce můžete vypěstovat pocity odmítnutí, pronásledování nebo paranoie. Obětujete se pro lásku těch, které potřebujete, ale vaše oběti vám většinou nepřinášejí to, co očekáváte. Protože jste po emocionální stránce tak citliví a máte velmi nízký práh bolesti, snadno dokážete namířit negativitu, kterou vnímáte, sami proti sobě. V popírání své vlastní ceny zacházíte do skutečně velkých extrémů. Váš život může být plný negativních, sebe sama naplňujících předpovědí, v důsledku toho, jak vámi proplouvají mizející sny jiných, přičemž vy bezmocně přihlížíte jejich zániku. Identifikace s neosobní karmou vám dává pocit „ztráty", kterou je pro vás těžké překonat.Kombinace slunce a lunyJste progresivní myslitel, stojíte v čele myšlení své doby a pravděpodobně ho ještě předbíháte. S pomocí vizí, předvídavosti a výřečnosti můžete získat značný vliv na své okolí, uvažujete v rozsáhlých záběrech vědeckých nebo společenských záležitostí. Uvažujete tak přirozeně v abstrakcích a zobecněních, že bez přísného rozumového tréninku můžete být naprosto nepraktickým vizionářem, neschopným vyrovnat se se světem, neschopným vidět les pro stromy, což vám ztěžuje další rozvoj. Se vzděláním - ať ve školních lavicích, nebo získaným vlastním přičiněním - vás vaše mimořádně rozměrná hlediska, hluboká moudrost a pochopení dovede do předních řad myslitelů; buď ve vědě, sociologii, nebo v literatuře proto dosáhnete mnohé, získáte úctu i autoritu. Jste nesmírně otevřená osobnost a možná rozmělňujete svoji energii v příliš široké oblasti znalostí nebo úsilí, měli byste se soustředit na jednu specializaci a zvládnout ji. Do všeho, co děláte, vnášíte jistý spirituální rys; v jednu chvíli působíte pozemským dojmem a v příští chvíli vypadáte jako prorok z jiného světa.Máte obrovskou důvěru v sebe a své poslání, ať je podle vás světotvorné, nebo omezené na úzký okruh blízkých. Vytváříte si své vlastní příležitosti a „otevřené dveře", přesto nejste skutečně agresivní. Vaše fantazie pracuje v ohromujících symbolech, obrovských sférách, v rozmáchlých myšlenkách, a navíc to skvěle dokážete vyjádřit. Ve vašich rozumových procesech a fantazii je něco heroického, co převyšuje vaše konkurenty, kteří nicméně mohou získat větší materiální ocenění než vy. Rozhodně nejste materialista, a pokud vám svět umožní důstojné živobytí, spokojeně pokračujete v práci. Jste rozený idealista a s vaším idealismem je spojena jakási naivita; to navzdory vaší intuitivní moudrosti.Čínský horoskopOpice je potměšilý šibal, je často veselá. Je prohnaná, ale družná a budí dojem, jako by se snášela se všemi zvířaty. To je ovšem pouze její taktika. Za ní obratně skrývá své zištné cíle, rafinovaně získává úsluhy a výhody, o něž jakoby vůbec nestojí a které přijímá jako samozřejmost. Je lásky plná a dokonce ochotná vždy nějak pomoci. Své nevalné mínění o druhých skrývá za svoji laskavost a vlídnost.Opice je inteligentní a intelektuální povahy, čte vše a velmi mnoho. Je kultivovaná, dokonce učená. Má výbornou paměť na detaily a na všeho, co viděla, slyšela a prožila. Je krajně vynalézavá a originální. Většinou sama řeší i ty nejobtížnější životní situace a problémy. Opice má zdravý lidský rozum a umí si nenapodobitelně získat své spoluobčany, dokonce i silného, houževnatého, obratného a odolného draka. Mohla by být nejideálnější sekretářkou. Opice se dokáže vymanit i z přitažlivosti Tygra, z něhož si nakonec dělá jen legraci.Keltský horoskopLidé Vrby mívají složitou povahu. Na jedné straně jsou velmi senzitivní, vnímaví a citliví. Na straně druhé mají v sobě jakýsi věčný neklid, vnitřní nespokojenost, proměnlivost nálad i chování. Vrba mívá velkou fantazii, někdy bývá až snivá a dokáže se velmi dobře vcítit do situace druhých. Je velmi dobrým psychologem a umí toho využívat. Není dobré se s ní dostávat do sporů, stává se z ní vytrvalý bojovník, který využije každé slabosti protivníka. Zarazí se jen hrozbou fyzické síly, před kterou má respekt.Lidé ve znamení Vrby umí vychutnávat život plnými doušky, velmi přesně vědí, co k životu potřebují a kde to mohou nalézt. Ke svým cílům dokážou přesvědčivě zmanipulovat kdekoho, často aniž by si to dotyčný uvědomil. Přesto čas od času podlehnou lidé Vrby jakémusi nepochopitelnému neklidu, který je nutí ke střídání zaměstnání, neustálému stěhování a různým dalším životním změnám. Melancholická a introvertní Vrba také často podléhá pocitům nepochopení a nedoceněnosti. Díky množství rozmarů i velkých nároků na okolí není život s lidmi Vrby jednoduchý.NumerologieTato osoba je emocionálně velmi silná. Je nezávislá, soběstačná a hrdá. Je pracovitá, zásadová a sebevědomá. Střeží své soukromí. Dosahuje úspěchů až po tvrdé práci. Má sklony k vůdcovství. Dovede dobře prosazovat své cíle a zájmy. Je tvůrčí. Je vitální a oddaná své práci. Je soucitná.Má málo dobrých přátel. Nepodléhá náladám. Lpí na pocitu výjimečnosti. Nemá se upínat na jeden tzv. velký cíl a přitom ztrácet přehled o ostatních a někdy důležitějších cílech. Někdy strach či obava při prosazování svých cílů. Stahuje se do sebe. Vyhýbat se rutině.Životní čísloTato osoba má snahu po kolektivní činnosti. Je vysoké inteligence. Osobní život je na druhém místě. Má touhu budovat pro druhé. Vidí daleko a v širokých souvislostech. Má inspiraci a sílu. Je dobré naslouchat svému vnitřnímu hlasu.Snažit se o lidský přístup. Pozor na duševní přetíženost až poblouznění. Vyhýbat se nesoustředěnosti.+kompletní numerologický rozbor ale to by bylo na dlouho a dlouho... Koukněte se na svoje výsledky...
Jedné prosincové noci roku 1577 je karmelitánský mnich a zároveň největší básník španělského baroka Juan de la Cruz uvězněn vlastními spolubratry. Protože se pokusil o reformu uvnitř vlastního řádu, je v oné napjaté době plné podezření, mystiků i spolčenců ďábla, považován za buřiče. Je odvlečen do Toleda a souzen ostatními řeholníky za neposlušnost. Nemíní se vzdát své ideje, přestože ho přivádí do řádového vězení zdánlivě bez možnosti úniku. Během měsíců pobytu v izolované temné cele je trestán řádovými bratry i pronásledován vlastními démony, zároveň se tu odehrává i paralelní drama cesty velkého tvůrčího zápasu, která by měla Juana dovést ke svobodě... Sv. Jan od Kříže je autorem básně TEMNÁ NOC a zároveň pojmu, který se vžil jako „temná noc duše" a označuje bolestné období tápání u hledajícího člověka v období mystického přerodu, v krušném okamžiku duše, jejího soumraku před konečným rozbřeskem... V našem duchovním kontextu o Temné noci duše nádherně hovoří třeba mystik Eduard Tomáš.Film natočil ve španělsko-francouzské koprodukci slavný Carlos Saura, znalec a obdivovatel španělské katolické mystiky, a transponoval na plátno devět měsíců Janova života, kdy byl karmelitánský mnich vězněn pro své reformní názory (v duchu obrazoboreckého učení sv. Terezie z Ávily) v konventu toledského kláštera a kdy vznikla mimo jiné i jeho nejvýznamnější duchovní báseň "Temná noc".
Ležím na stole a sestřička mi nešikovně píchá injekci, abych usnula. Bolí to. Ptám se jí za jak dlouho usnu. Mám počítat do deseti, potom usnu. Ptám se, za jak dlouho půjdu nazpátek domů. Usínám. Jak usínám, tak vyskakuju z těla. Jdu vedle lehátka a v sále si stoupám ke zdi. Pak jdu vpravo do rohu. Na sále je ještě někdo. Je to nějaký malý miminko. Je vlevo vedle mě, v levém zadním rohu sálu. Leží tam na bílé dřevěné židli, co je hned vedle dveří. Má zavřený oči a vypadá, že spí. Dochtor mi píchá do pravé nohy injekci. Levou nohu mám souběžně s tělem, pravou mám nataženou do boku. Dochtoři stojí vlevo u stolečku a chystají si všechny ty svoje příšerný nástroje. Jeden dochtor nadává sestřičce, že mě nechala chodit. Mohlo mě to zabít. Postavila bych se i kdyby nechtěla. Nechápu to. Proč to říká? Na lehátku leží moje tělo. Je to pěkně sadistický. Fuj. Řežou do mě. Cítím při tom hrozný zmatek. Mám strach, aby to dělali správně. Před operací mi chtěli operovat druhou nohu. Mám strach, aby to udělali pořádně. Nade mnou svítí velká lampa. To světlo je nepříjemné. Za světlem stojí sestřička, vlevo od ní oba dochtoři. Nic necítím, jako kdyby řezali do cizí nohy. Řežou mi tady tak do té nohy. (ukazuje kde) nejrači bych jim řekla, že tu nohu nařízli až moc a že mi po tom zůstane velká jizva. Vidím jak to dělají. Stojím v rohu toho sálu a koukám na sebe, jak tam ležím. Jako kdybych sledovala někoho jiného. Tělo je ale moje. Strkají do mě nějakou hadičku, na jejímž konci je jehla. Na jejím druhém konci je nějaký balónek a plastiková krabička, ve které je moje krev. Jsou tam kousky sražené krve. Některé jsou malinký, jiný strašně velký. V té plastové nádobce je čím dál víc krve. Bolest při tom necítím. Je to ale nepříjemný pocit, dívat se na něco takového. Lámu si hlavu na co to je. Nechápu, proč mi tu nohu nařízli v třísle, když mi tu hadičku strkají až pod koleno. Nejrači bych se jich na to zeptala. Ptám se jich, ale oni mě neslyší. Hadičkou mi vysávají sraženou krev. Přijde mi to, jako by mi něco kradli. Jeden dochtor se ptá toho druhého, jak to dopadne. Ten mu odpovídá, že sám neví. Snad dobře. Pořád se mi nějak vrtají v té noze. Pohybuju se po místnosti podél zdi. Kousek ode mě jsou dveře. Jdu blíž k tomu stolu. Nejrači bych odešla, ale nějak to nejde. Hrozně mi vadí ten pohled na krev. O to víc, že je moje vlastní. Všechny ty utěrky, co mají na mě položený jsou od krve. Připadá mi, jako kdyby se nerýpali ve mně, ale v někom jiném. Dochtor, co mě operoval mi tu nohu zašívá. Cítím se u toho strašně divně. Mělo by to bolet, ale nic necítím. Jako by to ani nebyla moje noha. Doktoři si spolu povídají. Jeden říká tomu druhýmu, že ta sestřička je úplně blbá, že mě nechala chodit. Mám děsnou kliku, že ještě žiju, že se mi nějaký ten tromb neutrhl. Říkají, že ty tromby vyly devět až deset centimetrů velké. Nevím jestli je to hodně, nebo málo. Že se mi ta jizva brzo zahojí, i když je velká. Budu s tím mít problémy. Jako kdyby mi přišili nějaký nerv. Je to hodně zvláštní pocit. Něco, co má být v prostoru bylo násilím někam přišpendlený. Jeden říká tomu druhýmu, že to mám hezky zašitý, ale nebudu s tím moct jít na plastiku. Mohla bych si tím ublížit. Pak se baví o tom, že jsou spokojení jak se jim to povedlo. Je rád, že to dopadlo dobře, vůbec jsem tu nohu nemusela mít. Cítím se při tom hodně vyděšeně. Je otázkou času jestli budu chodit. Když došívá ten poslední, jedenáctý steh, tak říká, že myslí, že chodit budu. Dochtor přestřihává tu nit. Je tu hrozná zima. Odváží mě skrz prosklené lítací dveře ze sálu do předsálí. Dívám se na tu vlastní nohu a stojím vedle toho lehátka. Vyváží mě ten druhý dochtor. Nevešel se do dveří a vráží s lehátkem do zdi. Je to strašném moula. Ještě, že ho už neuvidím. Jsem v čekárně u operačních sálů. Probouzím se a ptám se, kdy půjdu na pokoj. Říkám sestřičce, že se mi tu nelíbí, protože je tu zima. Sestřička říká, že až druhý den, že tu musím zůstat na pozorování. Říkám jí, že to není možné, že je mi úplně dobře a že už jsem úplně probraná. Nahoře mě čeká T a rodina. Chci se zvednout z lehátka. V ten moment si nepamatuju, že jsem se na všechno dívala. Vím jenom, že jsem usnula a přijde mi to jako pár vteřin než jsem se probudila. Sestra se baví s doktorem a pak mě odváží na pokoj. Pozoruju strop a světla nad sebou. Mám hroznou radost, že zase budu s někým koho znám. Sestra mě veze k výtahu. Čekáme na výtah a hrozně se těším, až budu nahoře na pokoji. Jedem výtahem nahoru. Ptám se, kdy půjdu domů. Říká, že za dlouho. O noze vůbec nevím. Jsem nahoře ve své posteli. Vedle sedí T a naši. Mamka mi přinesla z domu nějaké oblečení. Jsem strašně unavená. Na pokoj přichází nějaký dochtor. Říká mi, že operace dopadla dobře a že v nemocnici zůstanu čtrnáct dnů až tři týdny. Naši odchází a já usínám.
Když ho postavíš, splní se ti to. Tato slova inspirují farmáře z Iowy Raye Kinsella (Kevin Costner), aby se vydal vstříc SNU, na který již dlouhá léta myslí. Povzbuzován svou ženou Annie (Amy Madigan), Ray začne měnit své kukuřičné pole v HŘIŠTĚ, na němž se SNY dokážou změnit ve skutečnost. Ve svém počínání se setkává se samotářským aktivistou Terencem Mannem (James Earl Jones), tajemným Grahamem (Burt Lancaster) a dokonce i legendárním Shoeless Joe Jacksonem (Ray Liotta). HŘIŠTĚ SNů je vřelý film, který dokázal nadchnout kritiky i diváky jako žádný jiný film své generace. Je oslavou všech, kdo se nebojí snít.
Kolikrát jste se sami sebe zeptali – proč tady jsem. Jaký smysl má můj život? Co musím udělat proto, abych smysl svého života nalezl?Občas mám pocit, že na sebe klademe příliš velkou zodpovědnost. „Jsem tady pro své děti“ říká většina matek. „Smyslem mého života je práce pro druhé lidi“ tvrdí druzí.“Musím nalézt svůj vyšší cíl“ říkáte si…Co je však oním vyšším cílem? Opravdu náš život nebude mít smysl, pokud jej nebudeme chtít obětovat „vyššímu záměru“…?Smyslem našeho života je být šťastný. Jak můžeme být prospěšní ostatním lidem, když nedokážeme být prospěšní sami sobě? Jak můžeme vychovávat své děti, když máme pocit, že se pro ně musíme obětovat? V první řadě je potřeba přiznat si a přijmout tuto myšlenku za svou – jsem tady hlavně sám pro sebe. Jsem na tomto světě proto, abych byl šťastný…Jak do svého života přivést co nejvíce štěstí1. Uvědomte si, co vás dělá šťastnýmiKaždý člověk má jinak postavené životní hodnoty a priority. Zamyslete se nad tím, co Vás opravdu dělá šťastnými. Je to nějaká volnočasová aktivita, pracovní zaměření, čas strávený s rodinnou, nebo váš koníček? Pozorujte sami sebe, co vás doopravdy naplňuje. Žijte tím naplno. Váš čas na tomto světě je omezený určitým počtem dní. Zvolte si, jak je chcete strávit, zda budete dělat něco z pouhé povinnosti, nebo se budete svým životem bavit?2. Naučte se žít v přítomnostiMinulost ani budoucnost neexistuje. Nikdy se jí nebudete moci dotknout, nikdy se v ní neocitnete. Vždy budete žít pouze přítomným okamžikem. Nic se nestalo v minulosti, všechno se stalo v přítomném okamžiku. Nic se nestane v budoucnosti, všechno se stane opět v přítomném okamžiku. Kolik času ve svém životě strávíme přemítáním nad budoucností, nebo vzpomínkami na minulost? Váš život je TADY a TEĎ. Nikdy nenastane lepší okamžik na jakoukoli změnu, než právě TEĎ. Chcete změnit svůj život, ale až od pondělí? Až bude správný čas? Vždy se bude jednat o jeden jediný přítomný okamžik. Kdy je tedy lepší čas na jakoukoli změnu než právě TEĎ? Rozhodněte se a buďte šťastní. Právě od tohoto přítomného okamžiku.3. Dělejte práci, která vás naplňujeV práci strávíme třetinu svého života. Druhou třetinu strávíme na cestě do práce, nebo z práce. Zbytek času spíme. Je tedy důležité dělat takovou práci, která vás bude naplňovat? Mnohem více, než si dokážete sami připustit. Existuje něco, co vás baví natolik, že byste se tím rádi živili? Máte nějakého koníčka, kterému obětujete veškerý svůj volný čas? Proč vám nepřináší žádné peníze? Jen asi 15% lidí dělá práci, která je opravdu naplňuje. Zbytek lidí pracuje proto, aby přežilo. Ano, slyším vás, jak si říkáte, že máte rodinu, děti, závazky, dluhy. Ale zkusili jste někdy udělat nějakou změnu, nebo si jenom stěžujete na to, jak je to všechno těžké? Znovu se budu opakovat – na tomto světě vám zbývá omezený počet dní. Poté zemřete. Zamyslete se, co můžete udělat pro to, abyste byli šťastní.4. Odstraňte největší překážku na cestě ke štěstí – sami sebeNejvětším pochybovačem o čemkoli jsme my sami. Chci být šťastný, ale nemůžu, protože… (doplňte si sami). Rád bych dělal něco jiného, ale neuživím se tím… Krásně se to poslouchá, ale život je příliš těžký… Určitě to znáte. Chtěli byste, ale nejde to, protože se dokážete přesvědčit o tom, proč to nikdy nebude fungovat (aniž byste to kdy zkusili). Jsme naučení jednat na základě vzorců naší mysli – tedy toho, co nám od malička vštěpovali naši rodiče, učitelé, co jsme odpozorovali od ostatních lidí. To, že něco nevidíme ještě neznamená, že to tam není. Zbavme se starých naučených vzorců. Život může fungovat zcela jinak. To je podstatou celého Ho´oponopono. Návrat ke kořenům. Návrat k Pravdě. Žití života bez hranic.P.S. V poslední době cítím přívaly štěstí a pocitu naplnění smyslu života při pouhém bytí. Převážně se tak stává při kontaktu s přírodou a za slunečných dní… Určitě to znáte taky…Šťastný a smyslem naplněný život vám všem přejeMichalhttp://www.hooponopono.cz/hledani-smyslu-zivota/#more-746
Příroda nemá odpad. A neuznává ho ani Michael Reynolds, který se proslavil stavbami z odpadů! Jeho příběh zaznamenával přední britský dokumentarista Oliver Hodge po tři roky. Vítězný snímek Ekofilmu 2009. Američan Michael Reynolds staví přes tři desítky let s úspěchem velmi levné domy, které disponují vlastním zdrojem energie, vody i tepla. Využívá staré pneumatiky, plechovky od piva a skleněné láhve. Tato překvapivě skvěle fungující alternativa bydlení z dílny vystudovaného architekta a zastánce trvale udržitelného rozvoje z Nového Mexika přesto, anebo spíš právě proto, v USA neustále naráží na nejrůznější byrokratické překážky. Celé tři roky zaznamenával režisér Oliver Hodge práci Michaela Reynoldse a jeho boj s americkými úředníky. Vypravil se s ním a s jeho partou podobně nadšených spolupracovníků i na tsunami zcela zničené Andamanské ostrovy, kde se jejich levné a účelné domky setkaly s velkým nadšením. Z celkových 350 hodin natočeného materiálu se tvůrcům nakonec podařilo sestříhat nesmírně živý a zajímavý portrét výjimečného muže a jeho splněného životního snu.
Vesmírná těžařská společnost Planetary Resources, za kterou stojí lidé z Googlu, režisér Avatara James Cameron a další, chce najít způsob, jak levně dolovat vzácné suroviny z asteroidů prolétávajících kolem Země. Celý článek a více informací u zdroje: http://technet.idnes.cz/sefove-google-a-reziser-avatar-budou-tezit-ve-vesmiru-vzacne-suroviny-ruthenium-rhodium-palladium-iqx-/tec_vesmir.aspx?c=A120424_103824_tec_vesmir_vse
Milí přátelé z Probuzení,ráda bych Vás pozvala na Den inspirace, který proběhne tuto sobotu, 5. května, od 11 hodin v Parku studií a reflexe Pravíkov na Vysočině.S pozdravem a přáním dní plných radosti
Kdybyste si nevšimli, do pravého rámce jsem umístil odkazy ke stažení výborných přednášek, povídání, divadelní hry či meditací. Staronově tam tedy můžete najít přednášky Igora Chauna - zhruba 15 hodin čistého času a streamované povídání s Jiřinou Slámovou na ČRO Pardubice. Nově jsem přidal vynikající divadelní představení Čyři dohody s Jaroslavem Duškem. Převedl jsem záznam z youtube do mp3, abych jej mohl poslouchat kdykoliv a nemusel přitom pouštět PC. Je to vynikající představení, které spojením hlubokých moudrostí a dokonalého humoru vytváří nezapomenutelný a silný zážitek. Určitě si to poslechněte. Neméně kvalitní jsou nově přidané léčebné meditace s Petrem Chobotem. Vyzkoušejte sami. LF
Záclona opět klesá k zemi, a marně brání žlutooranžovým paprskům vstoupit do místnosti naplněné zlatým prachem. Vzduch je prosycený vůní odkvétajících lučních květů. Otevřené francouzské okno mě vtahuje na letní louku pročesávanou teplým letním vánkem. Sedím v houpacím křesle a cítím, že mé vědomí opouští tuto místnost i přes dokonalost přítomného okamžiku, který se snažím nasávat všemi póry svého těla. Myšlenky utichají, jsou nepodstatné ve srovnání s tímto okamžikem… jsou prázdné… jsou mizející… jsou? Sedím v prázdném prostoru. Jsem to já. Ano. Levituji ve vzduchu naplněném zlatou mlhou. Občas atmosférou problesknou světlejší vlákna bílého světla. Hlavu mám skloněnou, zřejmě jsem v meditačním tranzu. Kolem hlavy probublávají temné mraky. Sem tam se mihne tmavý stín. Obličej se kroutí v bolestivých grimasách. V mracích kolem hlavy probíhá několik filmů. Jakoby je někdo promítal na staré promítačce. Poznávám ty příběhy. Vzpomínám si. Mé tělo se otřásá emočními záchvěvy. Prožívám ty příběhy znovu a znovu. Do krve se mi vyplavují endorfiny. Vztek cloumá mými končetinami. Žaludek je sevřený jako pěst. Strachem se mi potí dlaně. Úzkostí je mi špatně. Tuhne mi zátylek. Bodá mě v zádech. Zablokované emoce vyžadují mou pozornost. Neustále dokola se mi připomínají. Nedokážu s tím nic dělat. Nevím, že si můžu pomoct sám. Nevěřím si. Žiji ve svém těle, oddělený od okolního světa. Samostatná, uzoufaná, osamocená a osudu ponechaná jednotka. Odněkud seshora sestupuje široký paprsek modrobílého světla. Skrčený na židli se nevědomky narovnávám. Oči mám stále zavřené. Kolem mne se objevují bílé bytosti. Jsou shromážděny v kruhu kolem mne. Levitují půl metr nademnou. Je jich pět. Jejich ruce směřují dlaněmi ke mně. Vnímám teplo rozlévající se celým mým tělem. Světlo se dostává do nejzazších koutů mého těla. Vnímám možnost vidět jakoukoliv částí svého těla. Možná spíše než vidění je to vědění. Jsem to stále já ale náhle vidoucí. Rozumím všemu, co jsem ve svých životních karmických příbězích udělal špatně. Bože, je to tak jednoduché. Jaktože mi to nedošlo dříve. Mé tělo obdrželo vědomí. Nyní vidím příčiny svých problémů. Nyní vidím, proč se celý život motám v kruhu. Proč se trápím tam, kde ostatní ani nezpomalí.Mé tělo se roztahuje do ohromné velikosti. Stává se součástí universa. Jsem součástí bytostí shromážděných kolem mne. Jsem ony. Ony jsou já. Vidím své bloky jako bloky svého mladšího bratra. Nejsou mé, ale mám k nim vztah. Mám potřebu je řešit. Ten člověk na židli je někdo, kdo potřebuje moji pomoc. Jeho energie je těžká a hutná ale je prorostlá zlatými nitkami světelné, enormě rychle kmitající, energie. Tudíž bude o to snažší mu pomoci… Otevírám oči… vzduch za oknem se ochladil a bojuje se záclonou o vstup do místnosti. Teplé a nádherně oranžové slunce již zapadlo za obzor. Rozhlížím se kolem sebe a snažím se promnout oči. Vím, že tu jsou. Jenom je už nevidím. Oč snazší by byl život, mít smysly natolik jemné, abychom mohli rozlišit ty nejjemnější vibrace kolem nás. Široce se usmívám. Nyní už ale vím. Cítím hřejivé a konejšivé objetí. Jsem klidný.Čeká mě ještě velká spousta práce. Je potřeba vykydat hnůj. Ale co jiného bych tady chtěl vlastně dělat. Vždyť to kydání je vlastně docela zábava. A až to tady zvládnu, budu se moci vrátit se domů a odpočinout si. Jenom se tady nesmím cítit tak důležitý a brát se tak příšerně vážně… Jenom se tím trávím zevnitř. Nemusí to tak být. Lencher Falprea
Zajímavá kompilace UFO z celého světa za posledních šest let. Rád bych upozornil na zvukový záznam na konci videa z rádiové show Art Bell Overnight, která má za úkol zdiskreditovat všechny, kdo věří v existenci mimozemských civilizací. Jde o klasickou ukázku zdvojené cover-up metody - "My věříme v mimozemské civilizace ale do show nám volají samí blázni a pošuci, kteří v ně také věří, takže jestli v ufouny také věříte, tak jste stejní jako oni... Obyčejní blázni a pošuci." Více zde: http://probuzeni.blogspot.com/2011/01/majestytwelve-nejvetsi-konspirace-vsech.html LF.
V tomto textu se dozvíte vše, co potřebujete vědět o vitamínu B12. Je to můj překlad článku „Vitamin B12 Deficiency—the Meat-eaters’ Last Stand“ od Dr. McDougalla, který se této problematice věnuje přes 40 let.Doktor McDougall je autor řady knih a dokumentů, má vlastní léčebné středisko a bohaté zkušenosti z praxe s tisíci pacientů. Jeho přístup úspěšně umožňuje zastavit a zvrátit závažná onemocnění, včetně srdeční chorob, bez použití alopatických léčiv. Vystudoval Michigan State University’s College of Human Medicine.Pro zjednodušení jsem z překladu odstranil 22 referencí na odborné články a knihy v angličtině, pro zájemce jsou k dispozici v originálním textu.Obrana vlastních stravovacích návyků je přirozený lidský instinkt. Lidem v západní civilizaci však poslední dobou docházejí výmluvy k jejich obžerství. Sečtělí a dobře informovaní lidé už nevěří tomu, že maso je nezbytné k pokrytí potřeby bílkovin, nebo že mléko je vhodný zdroj vápníku. S pádem těchto dvou mýtů se vitamín B12 stává další bojovou frontou, na které se konzumenti masa snaží obhájit svou stravu. Jelikož běžným potravním zdrojem B12 je pro všežravce maso jiných zvířat, jednoduchý závěr je ten, že ti, kteří nejedí maso, budou mít nedostatek vitaminu B12. Na tom něco málo pravdy je, ale skutečnost je taková, že u jinak zdravého vegana, který se stravuje zdravě, je extrémně nízká šance, že bude mít nedostatek vitaminu B12 – menší než jedna ku milionu.Už před 40 lety jsem věděl, že vitamin B12 se stane posledním bitevním opevněním pro milovníky masa a mléka (a průmyslu co na nich vydělává), protože je to jediná opodstatněná kritika, kterou lze vznést proti veganské stravě. Abych se vyhnul zapovězení a malému riziku, že někomu ublížím, ve všech svých materiálech jsem uváděl následující radu:“Pokud se řídíte stravovacím programem Dr. McDougalla více než 3 roky, nebo pokud jste těhotná či kojící žena, užívejte minimálně 5 mikrogramů vitamin B12 denně.”Vyhněte se nedostatku B12, získejte rakovinu a srdeční chorobyVitamin B12 je zahrnut v metabolismu všech buněk v našem těle, ale projevy jeho nedostatku můžeme nejdříve pozorovat v krvi a nervovém systému. Chudokrevnost, je běžným projevem tohoto nedostatku. I velice závažně nízké množství červených krvinek je pacienty velice dobře snášeno, a je vždy vyléčeno malým množstvím vitamínu B12. Problémy s nervovým systémem jsou charakterizovány necitlivostí a brněním v rukou a nohou. Tyto pocity jsou snadno napravitelné v počátečních fázích, ale v případě dlouho trvajícího nedostatku může dojít k trvalému poškození nervového systému.Chvíli se zamyslete nad možnými následky vašich stravovacích návyků. Můžete si vybrat konzumaci živočišných potravin bohatých na vitamin B12, abyste se vyhnuli riziku jedna-ku-milionu, že se u vás vyvine snadno napravitelná anémie nebo ještě vzácnější poškození nervového systému. Nicméně volba živočišných potravin sebou také přináší pravděpodobnosti jedna ku dvěma, že předčasně zemřete na srdeční onemocnění, a pravděpodobnosti jedna ku sedmi, že umřete na rakovinu prsu nebo pravděpodobnost jedna ku šesti, že zemřete na rakovinu prostaty. Také to může snadno vést k obezitě, cukrovce, řídnutí kostí, zácpě, špatnému trávení a artritidě. Všechny tyto nemoci způsobené stravou bohatou na B12 můžete denně vidět u lidí, s kterými žijete a pracujete. Kolik veganů s nedostatkem B12 v jehož následku mají anémii nebo poškození nervového systému jste však už potkali? Vsadím se, že žádného! O těchto problémech byste ani nikdy neslyšeli, pokud byste nenarazili na senzační titulky novinových článků snažících se upoutat vaši pozornost.Honba za senzací obklopuje vegetariány s nedostatkem B12Vzácné případy nedostatku B12 vzniklé údajně vegetariánskou stravou se občas objevují v tisku, protože „lidé rádi čtou dobré zprávy o jejich špatných návycích”. Nicméně hlubší výzkum ukazuje, že mnoho z těchto „vegetariánu” trpí především obecnou podvýživou – nejenom izolovaným nedostatkem B12. Například 23. března 2000 vyšel v New England Journal of Medicine článek s provokativním názvem „Slepota striktního vegana“. Popisoval 33-letého muže, u kterého došlo ke ztrátě zraku. Začal se striktní vegetariánskou stravou ve dvaceti letech. Testy ukazovaly, že má nedostatek vitamínu A, C, D, E, B1, B12, kyseliny listové, zinku a selenia. Všechny tyto nedostatky dohromady jsou jednoznačným projevem závažné podvýživy. Injekce vitaminu B12 napravily jeho chudokrevnost, ale nikoliv ztrátu zraku.Vidíte to odtržení kazuistiky a titulky? Škroby, zelenina a ovoce jsou velmi bohaté zdroje kyseliny listové a vitaminu C (stejně jako A, E, B1, zinku a selenia). Podvýživa tohoto muže byla s největší pravděpodobností způsobena střevní chorobou a/nebo extrémně nezdravě sestavenou „vegetariánskou“ stravou. V reakci na tento článek titulky novin na celém světě ujistily milovníky masa a mléka, že stát se vegetariánem není moudré. Prozkoumání mnoha ohlášených případů nedostatku B12 spojených s vegetariánskou stravou v dětech i dospělých odhaluje podobné matoucí faktory. U pacientů se může projevovat špatné vstřebávání živin, a často pochází z chudých podmínek a/nebo žijí excentrickým životním stylem – jejich problémy nejsou jednoduše způsobené tím, že se vyhábají živočišným potravinám. Nicméně, věřím, že existují velice vzácné případy pacientů s nemoci v následku nedostatku B12 kvůli striktnímu dodržování veganské stravy řadu let – i když s tím někteří nesouhlasí a tvrdí, že všechny případy jsou způsobené jinými matoucími faktory.Bakterie pro dobré zdravíI přes to, že se vitamin B12 nachází v živočišné potravě, není syntetizován rostlinami ani zvířaty. Pouze bakterie jsou schopné produkovat biologicky aktivní vitamin B12 – živočišné tkáně pouze skladují vitamin B12 vyprodukovaný bakteriemi, který se pak předává v potravním řetězci dále. Přežvýkavci (jako krávy, kozy, ovce, žirafy, lamy, bizoni, jeleni) jsou unikátní tím, že bakterie v jejich bachorech (žaludcích) syntetizují vitamin B12, který je následně vstřebán v tenkém střevě. Lvi a tygři získávají B12 konzumací těchto zvířat.V lidském těle se také nachází bakterie syntetizující vitamin B12, žijí v nás od úst až po konečník. Přítomnost těchto bakterií je podstatným důvodem proč jsou onemocnění z nedostatku vitaminu B12 u lidí tak vzácná, dokonce i u lidí, kteří jsou striktní vegetariáni (vegani) celý život. Nejvíce bakterií se nachází v našem střevě (4 trilliony na cm^3 výkalů), a zde je také vyprodukováno nejvíc vitaminu B12. Nicméně vitamin B12 je vstřebáván v kyčelníku, který se nachází ve vyšší části střev, takže tento bohatý zdroj není okamžitě dostupný – pokud lidé nejí výkaly (nelapejte po dechu). Výkaly krev, kuřat, ovcí a lidí obsahují velké množství aktivního vitaminu B12. Až do nedávna většina lidí žila v blízkém kontaktu s jejich hospodářskými zvířaty, a všichni lidé konzumovali B12 v reziduích bakterií příliš nemyté zeleniny.Proč by rostlinná strava byla jakkoliv nedostatečná, když je ohlášená tím, že je nejlepší prevence a léčba řady chronických onemocnění? Taková strava se zdá být pro lidi nejvhodnější, až na tuto drobnou vadu. Důvod tohoto patrného rozporu je, že nyní žijeme v nepřirozených podmínkách – naše prostředí je dezinfikované fanatickým umýváním, účinnými čističi, antiseptickými a antibiotickými prostředky. Od té doby co Louis Pasteur v roce 1877 vypracoval teorii bakteriálního onemocnění je naše civilizace v masivní válce proti bakteriím – i přes to, že je většina z nich extrémně prospěšná, až na pár patogenních výjimek. Vzácný případ nedostatku B12 může být následek přílišné čistoty.Efektivita je další důvod, proč je nedostatek vzácnýLidské tělo je velice efektivní a má vyvinuté unikátní mechanismy k absorpci, využití a uchování tohoto vitaminu. Naše denní potřeba je menší jak 3 mikrogramy – jeden mikrogram je jedna miliontina gramu (1 / 1.000.000). Což znamená, že naše těla jsou postavená tak, že očekávají pouze minimální příjem této živiny.Vitamin B12 je jediná živina která potřebuje kofaktor k efektivní absorpci. Buňky žaludku produkují substanci nazvanou „vnitřní faktor“, který se – po kyselinovém trávení potravy v žaludku – kombinuje s vitaminem B12 uvolněným ze stravy. Tento „komplex vnitřního faktoru a B12“ dále putuje ke konci tenkého střeva (kyčelníku) kde je aktivně vstřebán.Existuje i druhý, mnohem méně efektivní proces, nazývaný „pasivní vstřebávání B12“, který se také děje ve střevech. Tento mechanismus nepoužívá kofaktor a má pouze 1/1000 účinnosti. Ale konzumací velkých dávek B12 skrz pasivní absorpci vynahradí nedostatek B12 i u pacientů s onemocněním žaludku a tenkého střeva.Průměrný člověk co vyrostl na standardní západní stravě má v těle, především v játrech, uloženo 2 až 5 miligramů B12. Což znamená, že většina lidí má uloženou přinejmenším tříletou rezervu tohoto vitaminu. Šetrné nakládaní těla s B12 prodlužuje tuto časovou rezervu desetinásobně. Po vyloučení skrz žluč ve střevech je většina vitaminu B12 znovu absorbována v kyčelníku pro další použití. V následku této recirkulace ve skutečnosti průměrně trvá 20 až 30 let, než se vyčerpá vitamin B12 po přechodu na striktní veganskou stravu. A to pouze v případě, že žádný vitamin B12 nebyl zkonzumován – což je nemožné i na striktní veganské stravě kvůli bakteriální kontaminaci potravin a prostředí.Existují důkazy, že během těhotenství a kojení je matka více závislá na B12 ve stravě, protože B12 uložený v těle matky není jejímu dítěti tak dobře přístupný. Proto si myslím, že během tohoto důležitého období by veganské matky měly brát vitamin B12.S nízkým B12 nastávají biochemické změnyKrevní hladina B12 se dá změřit přímo v krvi a je nástrojem k diagnóze nedostatku. Hodnoty nad 150 pikogramů na mililitr jsou považovány za normální, a úrovně pod 80 pikogramů na mililitr ukazují jasný nedostatek.Biochemické reakce v těle potřebují B12. Nedostatek může vést k narušení normálního metabolismu, což může mít za následek akumulaci některých látek v těle (např. homeocystinu). Testy, které ukazují zvýšené množství těchto látek, mohou ukázat nedostatek vitamínu B12 ještě před tím, než může dojít k nějakému onemocnění.Zvýšená hladina homeocystinu je spojená se zvýšeným rizikem běžných západních onemocnění (srdeční choroby, infarkt, atd). Nicméně tato látka sama o sobě nezpůsobuje nemoc, slouží pouze jako indikátor u lidí, kteří konzumují velké množství živočišných potravin. Konzumace masa, vajec, ryb a sýru zvyšuje hladinu homeocystinu – a také dělá lidi tlustými a nemocnými. Snaha snížit homeocystin suplementací kyseliny listové nebo vitaminem B12 nijak nesnižuje riziko srdeční choroby nebo infarktu – podávání suplementů s kyselinou listovou dokonce zvyšuje riziko rakoviny, srdečních chorob a úmrtí obecně.Dlouhodobé následky suplementace B12 jsou neznámé, zatím to však vypadá, že je tento vitamin netoxický a prospěšný, a tudíž neváhám s doporučením jeho suplementace u striktních vegetariánu pro eliminaci rizika vzácného onemocnění z jeho nedostatku.Střevní onemocnění způsobují nejvíce problému s nedostatkem B12, nikoliv nedostatek ve stravěTéměř všechny případy nedostatku B12, které můžeme pozorovat u pacientů dnes a v minulosti, jsou kvůli onemocnění střeva, a nejsou způsobené nedostatkem B12 v jejich stravě. Poškození žaludku, většinou kvůli autoimunnímu onemocnění nebo operaci, může zastavit produkci vnitřního faktoru. Poškození kyčelníku, které zabraňuje opětovné absorpci a recirkulaci, způsobuje ztrátu vitaminu B12. Během 3 až 6 let jsou tělesné zásoby vitamínu B12 vyčerpány, což způsobuje nemoc, která se nazývá zhoubná anémie. Dokud nebyla vyvinuta léčba pomocí extraktu z jater v roce 1926, byla tato kondice smrtelná.Zdroje vitaminu B12I tak malé dávky jako 0.3 až 0.65 mikrogramů denně vyléčilo lidi z chudokrevnosti, nicméně, pro větší jistotu, doporučuji dávku 5 mikrogramů denně. Možná budete překvapení, že tak malé dávky se ani nedají koupit. Potravinové doplňky obsahují 500 až 5000 mikrogramů v jedné pilulce. Tyto přehnané dávky přináší nápravu u lidí s poškozením vstřebáváním B12. Všichni ostatní jsou tisícinásobně předávkovaní. Pokud jste jinak zdravý vegan a používáte toto dávkování, jedna pilulka týdně je více než dostatečná.Vitamin B12 se často prodává pod svým skutečným názvem. Protože B12 obsahuje jednu molekulu kobaltu, vědecké jméno je Kobalamin. Jako potravinářská přísada a doplňková pilulka je B12 nejčastěji ve formě kyanokobalaminu. Efektivita tohoto komplexu k léčbě neurologických problému byla často sporná, a tudíž mohou být jiné formy, jako například methylkobalamin a hydroxykobalamin, vhodnější volby pro prevenci a léčbu nedostatku B12.Také je důležité vybrat si biologický aktivní formu B12. Existuje celá řada substancí podobná B12, kterým se říká analogy. Nachází se v potravinových doplňcích jako je spirulina a jiné řasy – jsou však neefektivní a nemělo by se na ně spoléhat. Bakteriálně fermentované potraviny, jako například miso a tempeh byly také doporučovány jako zdroj B12. Miso a tempeh však B12 neobsahuje. Nori – řasy používané při výrobě sushi – byly zkoumány, a byly shledány jakožto excelentní zdroj vitamínu B12.(Nori získává B12 ze symbiotických bakterií, které žijí na jejím povrchu). Nicméně I přesto existuje jistá nejistota o spolehlivosti Nori jakožto zdroje B12, takže pokud se rozhodnete pro tento zdroj, doporučuji vám krevní test – teď, a případně každé 3 další roky.Pro omezení rizika jakýchkoliv zdravotních problému vám a vaší rodině doporučuji rostlinnou stravu založenou na škrobovinách, zelenině, a ovoci. Pro vyhnutí se extrémně nízkému riziku, že z vás bude národní titulek v novinách, přidejte do své stravy spolehlivý zdroj B12 ve formě potravinového doplňku. Tímto přídavkem nemůžete nic pokazit, a ani vás už nebude moci nikdo oprávněně kritizovat.Pozn. překladatele: Pokud si chcete koupit Vitamin B12, nejvaklitnější jaký jsem našel lze koupit na HealthPromoting.com přímo z kliniky Dr. Goldhamera za $13. Dá se zde koupit v kapalné podobě a vydrží vám opravdu dlouho. V České Republice lze pořídit potravinový doplněk B12 např. od Nature’s Bounty.Zdroj: http://www.opravdovezdravi.cz/
Otázka, která je obsažena již v samotném pojmu permakultura a která by měla tiše trápit každého permakulturistu, zní: Jak vytvořit udržitelný svět? Jak přetvořit neudržitelnou industriální kulturu v permakulturu?Odpověď na sebe nenechává dlouho čekat: Přece designem. Tím, že re-designujeme naše pozemky, krajinu, příbytky, domácnosti, odpadní systémy, města, infrastrukturu, instituce, celý náš životní styl podle principů permakultury. Jenže od zrodu permakultury uběhlo již přes třicet let a žádná permakulturní revoluce se nekonala.Představa, že absolvujeme kurz permakulturního designu, navrhneme si pozemek a budeme žít automaticky udržitelně, nefunguje. Permakulturisté dál jezdí auty a létají letadly, nakupují v supermarketech, používají bagry, traktory a motorové pily. Udržitelnost některých permakulturních zahrad a pozemků je závislá na grantech, z nichž jsou placeni ti, kteří se o ně starají. Zkrátka a dobře, permakulturisté zůstali napojeni na neudržitelný průmyslový systém, z něhož čerpají peníze, energii i živiny, protože si nedokázali vytvořit nic lepšího.Takže bychom se měli ptát: Není to jen takové hraní si na permakulturu? K čemu nám vlastně jsou permakulturní zahrady a jedlé lesy, když stejně pro většinu potravin musíme do supermarketu? K čemu je všechno to úsilí, všechny ty kurzy a designy, když za vznesenou otázkou po udržitelném světě zůstává jen trapné ticho a popelnice plná odpadků?Je to trošku schizofrenní situace: Víme, že průmyslová společnost není udržitelná, že ničí naše přírodní bohatství, že promrhává fosilní paliva, degraduje ekosystémy a podřezává si větev sama pod sebou, ale přesto se bez ní nedokážeme obejít.Jak potom ale chceme přetvořit neudržitelnou industriální kulturu v permakulturu? Je to vůbec možné?Jistě, je to možné, ale asi jinak než si myslíme. Ono se to vlastně v jistém smyslu již děje. Vývoj technické civilizace pravděpodobně směřuje ke vzniku udržitelné společnosti tím, jak vyčerpáváme limitované zásoby fosilních paliv. S touto provokativní tezí přišel americký blogger, spisovatel a organický zahradník John Michael Greer.Jaký je důvod, o nějž Greer opírá tuto tezi? Klíčový argument je ekologický a vychází z pojmu sukcese, s nímž mimochodem pracuje i permakulturní design. Víme, že ekosystém se vyvíjí určitým směrem od málo udržitelných stádií k více udržitelným a že s tímto procesem můžeme v permakultuře různě pracovat. Protože jsme ale také součástí biosféry a ekosystémů, sami tomuto vývoji podléháme stejně jako kterýkoli jiný organismus. A protože patříme k druhům označovaným v ekologii jako tzv. generalisté, naše životní strategie není vázaná na jeden typ vývojového stádia ekosystému (jako je tomu často u rostlin), ale je variabilní, můžeme ji různě přizpůsobovat a měnit podle aktuálních ekologických podmínek, podle dostupnosti zdrojů.Greer proto tvrdí, že model sukcese platí i pro lidskou společnost, že sociální vývoj sleduje stejný vzorec jako sukcese ekosystému – společnosti se obvykle vyvíjejí od málo udržitelných stádií ke stádiím dlouhodobě udržitelným. Ve své knize The Ecotechnic future tuto myšlenku rozpracoval a rozvinul do ekologické vize budoucího vývoje průmyslové společnosti. Tato vize nám může být v mnohém užitečná při snahách o dosažení udržitelnosti.Sukcese ekosystémuMenší rekapitulace pojmu sukcese. Jedná se o ekologický termín označující vývoj ekosystému v čase a změny ve složení jeho společenstev. Ponecháme-li ležet ladem zorané pole, volný prostor obsadí nejprve rychle rostoucí invazivní plevele. Ty svou aktivitou vytvoří podmínky pro vytrvalé byliny, které nakonec vystíní své předchůdce. Po několika letech se začnou objevovat první keře a pionýrské dřeviny, které postupně vytvoří mladý les, v jehož stínu se plevelům ani vytrvalým bylinám již nebude dařit. Začnou zde ale rašit jiné druhy stromů, které časem nahradí pionýrské dřeviny. Pokud nedojde k žádnému narušení, ekosystém se časem vyvine do vyzrálého lesa, který je typický pro dané klimatické pásmo. Celý tento proces má asi dvanáct fází a končí ustáleným a relativně stabilním stádiem označovaným jako klimax. Ne vždy stojí na konci sukcesní řady les. Může to být třeba společenstvo prérijních travin. Záleží na klimatických podmínkách a geologickém podloží.Sled druhů v průběhu sukcese je v našich klimatických podmínkách následující: jednoleté byliny —› vytrvalé byliny —› keře —› raně sukcesní druhy stromů —› pozdně sukcesní druhy stromů. Pro lepší názornost a orientaci si můžeme celý sukcesní vývoj rozdělit do dvou fází na počáteční málo udržitelná stádia a pozdější dlouhodobě udržitelná stádia. Pro každou fázi jsou charakteristické určité druhy s typickou životní strategií, která je dána tím, jak tyto organismy získávají energii a živiny z okolního prostředí.Prvotním sukcesním stádiím dominují druhy označované jako R-stratégové. Vyznačují se tím, že maximalizují svou kontrolu nad zdroji, mají vysokou produkci biomasy (rychle rostou) a jejich využívání zdrojů je neefektivní. Klasickým příkladem R-stratégů jsou plevele: Rychle rostou, rychle se množí a šíří, ale časem vymizí, protože je buď zadusí pomaleji rostoucí traviny anebo se vyčerpá hojný zdroj, který umožnil jejich růst. Druhy v těchto fázích ekologického vývoje se často dostávají do přestřelu (overshoot), kdy se přemnoží natolik, že překročí nosnou kapacitu svého životního prostředí. V takových případech dochází dříve či později ke kolapsu a k redukci zpátky na dlouhodobě únosnou úroveň.Pozdějším sukcesním stádiím dominují tzv. K-stratégové. Pro ty je typická omezená produkce biomasy (meze růstu), limitovaná expanze a vysoká efektivita využití zdrojů. Příkladem mohou být pomalu rostoucí duby a jiné stromy tvořící vyzrálý les mírného pásma. K-stratégové se sami do přestřelu nikdy nedostanou. Jejich životní strategie je založená na stabilitě.Generalistické druhy – jako třeba hraboš – mohou využívat obě tyto strategie podle aktuálních podmínek. Pokud je přísun zdrojů (potravy) stabilní, chovají se jako K-stratégové. Čím více je přísun zdrojů nestabilní, tím více se chovají jako R-stratégové. My lidé, jak již bylo řečeno, patříme mezi generalisty a naše ekologie se obvykle vyvíjí od nestabilních málo udržitelných stádií ke stádiím stabilnějším a udržitelnějším.Sukcese lidské společnostiJeden příklad z historie našeho druhu.Vznik a vývoj zemědělství sledoval tento sukcesní vzorec. Ekologie (neboli způsob získávání živin a energie z okolního prostředí) agrární společnosti začala postupně vznikem prvotních plýtvavých a málo stabilních forem zemědělství, které se rychle rozšířily na těch místech na zemi, kde se starší, relativně stabilní a udržitelné společnosti lovců a sběračů dostaly do krize vyvolané dramatickou klimatickou změnou. Tyto prvotní formy zemědělství však nebyly příliš udržitelné a často selhávaly, neboť rychle vyčerpávaly půdu a degradovaly ekosystémy. To byl také důvod, proč je začaly nahrazovat udržitelnější a stabilnější formy zemědělské produkce. Celý tento proces přechodu od neudržitelných stádií ke stádiím udržitelným neproběhl najednou, ale vyvíjel se po staletí, během nichž byly objeveny techniky kompostování, hnojení, střídání plodin apod.Ekologie současné technické společnosti sleduje podobnou trajektorii od radikálně neudržitelného stádia průmyslového hospodářství (dnes) k udržitelnějším formám. Naše průmyslová společnost stojí na počátku sukcesního vývoje: Vyzdvihuje ekonomický růst, maximalizuje produkci zboží a služeb a to jen díky neudržitelnému a neefektivnímu vyčerpávání zdrojů – především fosilních paliv. Podobně jako prvotní formy zemědělství čekají i naši průmyslovou éru četná selhání a nárazy na meze růstu. Nelze vyloučit ani náhlý kolaps naší civilizace. Z hlediska sukcese je ale pravděpodobnější, že změna proběhne postupně a nenápadně, že kolem nás budou pozvolna vyrůstat výhonky udržitelnějších forem ekonomiky, na jejichž základě by časem mohla vzniknout udržitelná, tzv. eko-technická společnost. Ta bude čerpat svou energii z obnovitelných zdrojů a bude maximalizovat efektivitu využívání energie i surovin, ačkoli to bude znamenat omezenější přístup ke službám a ke zboží. Z hlediska daleké budoucnosti se současná průmyslová éra bude možná dost dobře jevit jako primitivní a extrémně plýtvavá forma technické společnosti.Jednotlivé fáze sukcesního vývoje k udržitelnostiPokud chceme respektovat princip sukcese, potom bychom si měli uvědomit, že veškeré snahy o rychlý (revoluční) přechod ze současné fáze průmyslové společnosti do fáze udržitelné společnosti jsou předem odsouzeny k neúspěchu. Stavu udržitelnosti nelze dosáhnout jedním rychlým skokem. Je to spíš postupný evoluční vývoj s několika mezistupni, cesta, kterou musíme ujít a to nikoli jen my sami, ale také naše děti, naši vnuci a jejich potomci. Formování udržitelného světa je úkol pro mnoho generací, jenž bude trvat několik staletí. Celý proces má čtyři fáze:Průmyslová společnost —› nedostatkový průmysl —› sběrná společnost —› ekotechnická (udržitelná) společnost.Průmyslová společnost se vyznačuje rostoucí spotřebou fosilních paliv. Je to budovatelská éra, kdy se rozrůstá hmotné bohatství společnosti. Nedostatkový průmysl se naopak musí vyrovnat s dlouhodobým poklesem dostupnosti fosilních paliv a tím i jiných zdrojů. Sběrná společnost se musí obejít již zcela bez ropy, uhlí a zemního plynu. Začíná ale recyklovat pozůstatky průmyslové činnosti, které jsou pro ni hlavním zdrojem. Ekotechnická společnost nemá ani fosilní paliva ani žádné pozůstatky průmyslu ke zrecyklování. Funguje zcela na bázi obnovitelných zdrojů.Podstatné je, že podmínky umožňující vznik udržitelné společnosti (ecotechnic society) zatím nenastaly. Dosud jsme spotřebovali přibližně polovinu světových zásob ropy a o něco méně než polovinu zásob uhlí a zemního plynu. Tato paliva budou dostupná ve snižujícím se množství ještě dlouhou dobu. K udržení současné průmyslové společnosti ale stačit nebudou.Nedostatkový průmyslV současné době se dle Greera nacházíme v počátcích přechodu k nedostatkovému průmyslu.Ropa, uhlí a zemní plyn, které tvoří více než osmdesát procent globální spotřeby energie, nepatří mezi obnovitelné zdroje. Ropa nám pravděpodobně brzy začne docházet. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) jsme za ropným zlomem (vrcholem těžby ropy). Důsledky cítíme již dnes: Rostoucí ceny energií a potravin stále více zatěžují rozpočty domácností. Konzumní životní styl průmyslového světa založený na spotřebě velkého množství levné a snadno dostupné energie fosilních paliv není udržitelný.Pojem udržitelnost zde najednou dostává docela konkrétní a hmatatelný rozměr, který mu tak často chybí. Stává se nástrojem naší adaptace na energetickou krizi. Jaký životní styl bude udržitelný v okamžiku, kdy za energii a jídlo dáme více než třetinu svých příjmů? Jak se změní naše chápání udržitelnosti, když za tyto nezbytnosti dáme polovinu výplaty? A jak, když za ně dáme dvě třetiny nebo snad všechno, co vyděláme?V této fázi vývoje definitivně končí éra levné a snadno dostupné energie a tím také éra levné dopravy. Znamená to mimo jiné konec globalizace. Přepravování většiny zboží na velké vzdálenosti již nebude dávat žádný ekonomický smysl. Cena za dopravu bude tvořit podstatnou část ceny zboží. Tlak bude spíš na co nejkratší vzdálenost mezi místy, kde se surovina získává, kde se zpracovává a kde se nabízí spotřebiteli výsledný produkt.Důsledky pro společnost nemusejí být nutně katastrofické. Existují celá průmyslová odvětví, která spotřebovávají velké množství fosilních paliv, ale naše společnost se bez nich obejde, aniž by to pro ni mělo drastické následky. Turistický průmysl představuje velké rezervy v šetření energií. K životu ho nepotřebujeme. Většina států během Druhé světové války se bez něj obešla. Podobné rezervy představuje osobní doprava.Nedostatkový průmysl bude produkovat více bohatství a bude silnější než jakákoli jiná potenciálně udržitelná společnost. Z historie víme, že společnosti, které využívaly fosilní paliva převálcovaly ty, které k nim neměly přístup a není důvod si myslet, že do budoucna by tomu mělo být jinak. Nicméně ani tato forma hospodářství nebude udržitelná dlouhodobě. Jakmile produkce zdrojů v jednotlivých zemích klesne na tak nízkou úroveň, že už to nebude stačit k udržení průmyslového systému, začnou zde postupně prosperovat ekonomiky sběrných společností.Sběrná společnostPrůmyslová společnost po sobě zanechá velké množství technických artefaktů, které bude možné ještě dlouhou udržovat ve funkčním stavu, i když je už nebudeme schopni vyrobit. Podobně jako se po rozpadu Římské říše ve středověku ještě dlouhou využívaly a udržovaly římské vodovody, i když lidé již nebyli schopni si je sami vybudovat, budoucí společnosti budou ještě dlouho využívat třeba vodní elektrárny nebo počítače v situaci, kdy se tyto již nebudou vyrábět.Po naší éře dále zůstanou různé materiální struktury, které se ve sběrné ekonomice začnou hojně recyklovat. Zde hraje důležitou roli koncept vložené energie. K výrobě jakékoli věci, budovy nebo jiné hmotné struktury se spotřebuje určité množství energie. Celková suma této vynaložené energie představuje tzv. vloženou energii. Šálek na čaj v sobě jímá energii, kterou spotřebovala těžba a zpracování jílu, výroba glazury, rozpálení pece, přeprava surovin do továrny a konečného výrobku k zákazníkovi. Bez této vložené energie by šálek na čaj nikdy nemohl vzniknout a doputovat do vaší domácnosti.Zatímco v současné éře levné a hojné energie nehraje energie „uložená“ ve věcech příliš významnou roli, pro sběrnou společnost bude mít nesmírnou cenu. Různé pozůstatky po průmyslové éře jako jsou chátrající budovy, rezavějící industriální komplexy, vraky aut, skládky odpadu – zde všude se bude těžit železo, umělá hmota, sklo a jiné cenné suroviny, které by se jinak musely získávat mnohem pracnější a energeticky náročnější cestou, pokud by vůbec byly vyrobitelné a dostupné. Zahrádkáři, kutilové a permakulturisti to dobře znají: Popelnice, nákupní vozíky, ojeté pneumatiky, stará okna a vany, opotřebovaný nábytek – to všechno lze na něco použít.V Ostravě jsou rozsáhlé opuštěné průmyslové areály, v nichž čekají tuny železa a oceli na své další využití budoucí společností. Již dnes některé gangy podnikají výpravy do těchto míst a odnášejí odtud kusy železa, aby je zpeněžily ve sběrnách. To, co je dnes nezákonné podnikání, bude jednou patřit k základním odvětvím ekonomiky.Ekotechnická (udržitelná) společnostTeprve až bude většina průmyslových struktur a artefaktů vyčerpána a zrecyklována, teprve tehdy vzniknou podmínky pro rozvoj udržitelné společnosti. Greer k tomu poznamenává:„Žádný živý člověk na zemi dnes netuší, jak bude ve skutečnosti vypadat udržitelná technická společnost, nemluvě o tom, jak takovou společnost vytvořit. Zatím jediná forma technické společnosti, jakou kdy lidé vyzkoušeli, je industrialismus posledních tří staletí. Bezmála všechno, co tento systém udržovalo funkční, bude nenávratně pryč, jakmile skončí věk hojné energie. Éra smrštění, která je před námi, představuje mezi jinými také příležitost pro sociální evoluci, během níž budou různé společnosti zkoušet mnoho rozličných forem technické, ekonomické a sociální organizace, přičemž některé z nich se ukážou být úspěšnější než jiné.“Čtyři Greerovy fáze vývoje průmyslové společnosti jsou ideální typy. Představují jakousi mentální pomůckou pro lepší orientaci v budoucnosti. Jejich konkrétní podoba, jakou budou nabývat v průběhu nadcházejících let, bude mnohem pestřejší, mnohem méně jasná a komplexnější. Různé oblasti a různé země světa se budou podle dostupnosti zdrojů a množství recyklovatelných průmyslových struktur, které mají k dispozici, nacházet na různých stupních tohoto vývoje.Například světu za padesát let budou nejspíš vládnout nové mocnosti, které úspěšně zvládnou přechod na nedostatkový průmysl. Možná to bude Čína, možná Rusko, možná jiné země. Ve stejné době se ale bude rozvíjet i ekonomika sběrných společností v těch státech, které již nebudou mít přístup k fosilním palivům. Je poměrně veliká šance, že k těmto státům bude patřit i naše země s nepříliš hojnými zásobami vlastního uhlí a navíc závislá na ruské ropě a plynu.Uvnitř jedné země může navíc dojít k tomu, že zatímco privilegované vrstvy elit budou řešit přechod do podmínek nedostatkového průmyslu, střední vrstvy velmi rychle zchudnout a propadnout se rovnou na úroveň sběrné ekonomiky. (Ostatně nejchudší vrstvy – dlouhodobě nezaměstnaní, bezdomovci apod. – již dávno recyklují. Kamarád mi vyprávěl o popelářovi, který přebírá hákem každou vyklopenou popelnici a třídí z ní do brašny hliník, měď a železo. Sběrem se dá prý vydělat měsíčně až deset tisíc.) Proto může mít pro některé lidi smysl začít si již dnes osvojovat dovednosti a znalosti vhodné pro tento typ sociálně-ekologického uspořádání.Design jako předjímání sukcesePřijmout Greerovu představu sukcesního vývoje naší společnosti znamená přiznat, že design udržitelného světa nemáme plně pod kontrolou, že jsou zde ještě jiné síly a procesy, které jsou mocnější než naše designy zahrádek. Tyto procesy můžeme buď ignorovat a vystavovat se tak nebezpečí, že nás smetou, anebo se jim můžeme otevřít, přizpůsobit jim svůj design a snažit se na ně adaptovat.´Má to ale jeden háček. Celý tento sukcesní pohyb směrem k udržitelnosti pro nás subjektivně není zrovna nic příjemného. Důležitou roli zde sehrává fenomén známý jako kreativní destrukce: Aby něco nového vzniklo, musí něco starého nejprve zaniknout. Vznikání udržitelného světa tak budou provázet četné ekonomické, politické, sociální, zemědělské a jiné krize, pod nimiž se bude vinout hlubší krize energetická. Částečně se to děje již dnes.Ekonomická a energetická krize vyřadí dříve či později všechny neudržitelné designy a životní styly ze hry. Je proto výhodné být malinko napřed před aktuálním vývojem a designem jakoby předjímat sukcesní vývoj.S ohledem na Greerovu vizi vývoje průmyslové společnosti, můžeme vlastně designovat třemi různými styly: Pro blízkou budoucnost (nedostatkový průmysl, energetická krize), pro vzdálenější budoucnost (sběrná společnost, princip recyklace) a pro velmi vzdálenou budoucnost (udržitelná ekotechnická společnost, čistě biologické zdroje). Čím vzdálenější budoucnost budeme navrhovat, tím udržitelnější design bude, ale tím více bude odtržený od současného světa a tím hůře se v něm asi bude žít. Nicméně v některých případech může být výhodné designovat již dnes stylem vhodným pro sběrnou či dokonce ekotechnickou udržitelnou společnost.Design pro éru nedostatkového průmysluDesign pro blízkou budoucnost nedostatkového průmyslu můžeme brát jako jakousi pojistku před riziky, které tato éra přinese. Měl by vytvořit takové struktury a organizační vzorce, které zvýší odolnost klienta, domácnosti, rodiny či komunity proti energetické a ekonomické krizi.Permakulturní design pro blízkou budoucnost by měl vzít v potaz následující body:Reálné ceny energií a potravin dlouhodobě porostou.Příjmy domácnosti budou spíš klesat.Peníze můžou rychle ztratit svou hodnotu (hyperinflace) nebo se může snížit jejich dostupnost (deflace).Může docházet k výpadkům v zásobování plynem, ropou či uhlím.Tyto faktory budou zcela zásadně ovlivňovat každodenní život budoucí společnosti a některé z nich nás ovlivňují již dnes. Bude třeba jim přizpůsobit životní styl a provoz domácností. Očekávat lze následující změny:V oblasti bydlení bude docházet spíše než k výstavbě nových ekodomů k adaptaci existujících domů a bytů. V důsledku realitní a úvěrové bubliny máme dnes více domů, než kolik jich potřebujeme a možná i více než kolik jich budeme schopni udržovat. Adaptace může zahrnovat: Izolaci domu (náklady na topení výrazně vzrostou), vytvoření prostorů pro zpracování a uskladnění potravin, vybudování střešní zahrádky nebo jedlého balkonu, výstavbu alternativního systému vytápění v případě, že domácnost topí plynem (bude docházet k výpadkům v zásobování ropou a plynem – dřevo bude jistější zdroj).Drahá energie enormně zvýší náklady na dopravu. Mnoho zboží a služeb bude proto ekonomicky výhodnější zajišťovat lokálně přímo v místě jejich spotřeby. Lze očekávat rozvoj a oživení domácí ekonomiky: vaření, zavařování, nakládání, kvašení, pálení, skladování potravin. Bude například mnohem levnější uvařit si marmeládu z vlastních malin doma než ji kupovat v obchodě.Jedno z velkých rizik globální průmyslové společnosti je přílišná specializace. Většina zboží se vyrábí ve vzdálených zemích za využití složitých technologických postupů. Ztratili jsme schopnost vyrábět si ho lokálně jednodušším způsobem a z vlastních zdrojů. V případě zhroucení globální ekonomiky můžeme snadno ztratit přístup k těm nejzákladnějším věcem jako je nádobí, oblečení, obuv. Může být proto užitečné učit se starým řemeslům.Drahá energie bude tlačit nahoru ceny potravin. To přispěje k obnově zájmu o zahradničení, lidé se budou vracet k zahrádkám, neboť to bude ekonomicky výhodné. Design permakulturní zahrady by se tak neměl zaměřovat jen na snižování pracnosti a maximální bezúdržbovost, ale také na produkci kvalitních a skladovatelných plodin, což mnohdy znamená dost práce a jiných vstupů navíc. Vedle trvalkových záhonů by měl určitě zahrnovat klasické záhony nebo miniaturní políčka jednoletých plodin. Design by měl počítat s využitím lokálně dostupných hnojiv jako slepičí trus, moč, dřevěný popel. Velikou výhodou bude zapomenutá dovednost semenaření – kdo ji ovládne, ušetří peníze za nákup semen.ZávěrJak tedy vytvořit udržitelný svět?Vývoj technické civilizace pravděpodobně směřuje ke vzniku udržitelné společnosti tím, jak vyčerpáváme limitované zásoby fosilních paliv...Na nás je vlastně už jen minimum práce. Stačí, když se tomuto vývoji přizpůsobíme.Příspěvek byl přednesen v sobotu 6. srpna 2011 na Toulcově dvoře v Praze na Setkání přátel permakultury a to pod názvem: Ekologická vize budoucího vývoje průmyslové společnosti aneb jak vytvořit udržitelný svět?Prameny k dalšímu studiu:John Michael Greer: The Ecotechnic Future.Zde si můžete přečíst úryvek z výše uvedené knihy, který jsem přeložil pro EnergyBulletin.cz.Zde recenze na jinou důležitou Greerovu knihu týkající se úpadku a pádu průmyslové společnosti.Marek KvapilZdroj: http://www.potravinovezahrady.cz/jak-vytvorit-udrzitelny-svet/
911 blog Czech Free Press Dokumentární Free Pub Germánska nová medicína Háčky a udice ChangeNet Chelemendik Iná ekonomika Ľubo Huďo Must Watch
NWOO OrgoNet Outsider Media Prasacia chrípka Pirátské noviny Probuzení Sloboda v očkovaní
Spotter TV TV INA Watch and ThinkČlánky sú aktualizované raz za hodinu.
Filozofiou Iných správ je prinášanie informácií, ktoré sú v masmédiach často opomínané.
Odkazy na jednotlivé články spolu s názvami a popismi sú získavané automaticky a zodpovednosť za ne nesú vydavatelia týchto článkov.
Vytvorené na: Linux, Quanta Plus, Gimp, Inkscape
info [zavinac] inespravy [bodka] sk
Anti© Iné správy