Filmy online ke zhlédnutí zdarma
Norský film Tears of Gaza představuje strohým způsobem, prostřednictvím unikátních záběrů obyvatele pásma Gazy, kteří jsou vystaveni brutálním důsledkům vojenské okupace palestinského území. Záběry dopadajících bomb střídá se zobrazeními jejich následků v ulicích, v nemocnicích i v ruinách zasažených domů. Film také zachycuje schopnost žen a dětí řešit jejich každodenní život po dramatických zkušenostech z války. Mnozí z nich žijí ve stanech nebo v troskách bez stěn a střech. Všichni jsou v nouzi bez peněz, jídla, vody a elektřiny. Vše, co se podaří propašovat tunely je velmi drahé. Mnozí přišli o rodinné příslušníky, nebo jsou ponecháni s těžce zraněnými dětmi. Může taková válka řešit konflikty, či dokonce vytvořit mír? Film sleduje tři děti v době války a v období po příměří. {jumi} {/jumi} {jumi *3}{/jumi}
Yes Men jsou aktivisté takzvaného culture-jammingu, kteří se snaží různými akcemi upozornit na problémy klimatu, globalizace a volného trhu. S pomocí falešných reklam či webů, falešných tiskových prohlášení či vystupováním na mezinárodních konferencích jménem velkých korporací, médií či vládních organizací se snaží tyto instituce co možná nejvíce rozvrátit, zviditelnit neřešené kostlivce zahnívající v jejich skříních. Z jejich HOAXů uvidíte především prohlášení společnosti Dow Chemical v živém vysílání BBC o odškodnění obětí tragédie v indickém Bhopálu, kde zemřelo 16 000 lidí, když z chemičky unikl díky odpojenému zabezpečení otravný plyn. Akcie firmy klesly za 28 minut o 2 miliardy dolarů. Podíváte se i na lidi profitující z katastrof jako hurikán Katrina a na jiná šokující fakta. {jumi} {/jumi} {jumi *3}{/jumi}
Balená voda je největší reklamní a marketingový podvod na světě. Načerpat zdarma pitnou vodu, stočit ji do plastových lahví, rozvézt po světě a prodat zpátky lidem prostě přináší snadné výdělky. Film přitom ukazuje, že voda v plastové lahvi bývá tatáž a mnohdy ještě daleko horší, nežli jaká teče doma z vodovodu. Autorka rozkrývá, jak se firmy Nestlé, Pepsi či Coca-Cola díky mezerám v zákonech vyhýbají daním z čerpání vody a recyklace, zveřejňování výsledků studií o zdravotní (ne)závadnosti i morální odpovědnosti za nepřímé důsledky jejich podnikání. Plastové lahve obsahují látky, které jsou nebezpečné pro lidské zdraví, přispívají k výskytu rakoviny, neplodnosti a dalších onemocnění. Nadměrné lokální čerpání vody a nedostatečná recyklace plastu ohrožují naše životní prostředí. {jumi} {/jumi} {jumi *3}{/jumi}
30 nezaměstnaných obráběčů autosoučástek z předměstí Buenos Aires jednoho dne nakráčí do své uzavřené továrny, rozbalí karimatky a odmítá odejít. Jediné, co požadují, je znovurozjetí výroby. Avšak tento jednoduchý čin - převzetí - má sílu postavit debatu o globalizaci na hlavu. Dělníci, vyzbrojeni pouze praky a udržujíce víru v dílenskou demokracii, čelí šéfům, bankéřům a celému systému, který vidí jejich milované fabriky jenom jako kupu železa určenou do sběru. Tvůrci filmu, Avi Lewis a Naomi Klein zavedou diváky do životů dělníků a jejich rodin, kteří musí bojovat za svoji práci a důstojnost proti továrníkům, politikům a soudcům. Výsledkem je politický thriller z reálného života, který vrhá dělníky proti místní vládnoucí elitě a mocným sílám globálního kapitalismu. {jumi} {/jumi} {jumi *3}{/jumi}
Mottem dokumentu je jednoduchá věta: Ráno vstanu a změním svoje město. Odehrává se v Praze, kterou však lze zaměnit za jakékoli větší město, kde radní a politici tvrdohlavě pouštějí kolony aut do center, nalévají miliardy do nových staveb, jež autům usnadňují život, a vybízejí tak k dalšímu nárůstu tohoto způsobu dopravy. Zároveň je to film o každém z nás, kdo si myslí, že v tom nejede, avšak při první dopravní zácpě začne nadávat. Marečkův dokument totiž klade různé otázky. Stali jsme se už automaty, které si pohyb nedovedou představit jinak než šlapat na pedál a točit volantem? Které proměnu svého životního prostoru v zaasfaltované, hlučné, páchnoucí a nebezpečné závodiště časem přijímají jako nutné zlo? Jsou auta přínosem či matem pro nás a naše města? Nejde s tím nic dělat? {jumi} {/jumi} {jumi *3}{/jumi}
Svérázný portrét malé české vesnice, ve které, jak místní říkají, přistálo UFO v podobě kilometrové továrny: korejská automobilka Hyundai. Z vesnice, která se proslavila především kysaným zelím a pivem Radegast, se tak stala průmyslová zóna - největší investice na zelené louce v historii ČR. Mnozí z majitelů polí, na kterých dnes automobilka uprostřed vsi stojí, však dlouho své pozemky prodat nechtěli. Donutil je až nátlak jejich sousedů a anonymní dopis, který odolávajícím sedlákům a jejich blízkým pohrozil smrtí. Režisér Vít Klusák se do Nošovic vrací dva roky po dramatických výkupech pozemků, v době, kdy továrna začíná chrlit levná auta a spřádá hravý i mrazivý portrét místa, které se náhle a nevratně proměnilo k nepoznání. Ožívá tak sociální groteska o poli, na kterém rostou auta. {jumi} {/jumi} {jumi *3}{/jumi}
Dokument chronologicky představuje nejmedializovanější a nejdoložitelnější případy z historie neidentifikovatelných létajících objektů v USA. Zabývá se případy pozorování a filmovými záběry ze Země i z vesmíru od 40. let 20. století až po současnost. Vedle natočených materiálů předkládá nespočet výpovědí a rozhovorů se svědky a postavami s neotřesitelnou důvěryhodností, jako jsou vojenští funkcionáři, piloti, astronauti či zaměstnanci organizací CIA a NASA. Ti se svými výpověďmi pokusí poodkrýt roušku tajemství nejen o existenci mimozemských civilizací, ale i o utajovaných vládních programech, pohonných systémech a zdrojích energie, které by navždy změnily situaci na naší planetě. Co do přesvědčivosti by tak dokument mohl být pro mnoho diváků zásadním dílem. {jumi} {/jumi} {jumi *3}{/jumi}
Celovečerní dokumentární komedie Český mír autorů podobně laděného snímku Český sen mapuje tři roky společenské i mediální „války“ o americký radar. Události, které po tři roky plnily stránky novin, dokumentaristé ukazují zblízka a s nadsázkou. Filmová groteska nezaujatě a přitom nesmlouvavě portrétuje obě barikády sporu: vládní kampaň v čele s lobbistou Tomášem Klvaňou a lidový odpor, jehož přirozeným vůdcem se stal starosta malé obce Trokavec, Jan Neoral. Film zachycuje nebývale silnou odezvu občanské společnosti. Dle výzkumů veřejného mínění se až 70 % českých občanů nesmířilo s plánem, že by v brdských lesích, v téže místech, odkud Rusové mířili na Západ, měla stát americká základna. Filmaři odhalují, že celý příběh radaru byla nejspíš jedna velká blamáž. {jumi} {/jumi} {jumi *3}{/jumi}
Filmový dokument Vzpomínky na budoucnost vznikl podle stejnojmenného bestselleru Ericha von Dänikena. Hledá důkazy o mimozemských bytostech napříč všemi kontinenty, snaží se hledat stopy jiných forem života. Opírá se především o různé tajemné a záhadné nálezy dávno zaniklých civilizací a božstev. Zkoumá staré architektury a srovnává texty z Bible či jiné starověké textové odkazy místních legend. Podle Dänikenovy teorie na naší planetě v minulosti přistáli vyslanci z cizích světů. Děj se prolíná křížem krážem celým světem a pátrá po dosud nevysvětlených jevech a záhadách lidstva. Podíváme se tak do nitra egyptských pyramid, na Velikonoční ostrovy, do hlubin mexické džungle, na Saharu či do biblických krajin. Navštívíme planinu Nazca, Machu Picchu a mnoho dalších záhad. {jumi} {/jumi} {jumi *3}{/jumi}
Po 2. sv. válce prudce vzrostl počet amerických vojenských operací ve světě. Od raketových úderů a výsadků až po války a okupace. Důvody těchto zásahů se lišily, na vnějším obrazu válek se to však neprojevilo. V uplynulých dekádách se diskuze o pravých příčinách vojenských akcí vedou v uzavřeném kruhu vysokých washingtonských činitelů, jejichž pohnutky pronikají na veřejnost jen v podobě vynesených nebo odtajněných dokumentů, zpravidla až řadu let poté, co byly bomby svrženy. V daný okamžik představitelé ospravedlňují tyto vojenské akce zatajováním informací o jejich skutečných pohnutkách a dopadech. Místo nich veřejnosti předkládají schůdnější verzi válečné reality. Většinou v podobě konstrukcí, jejichž cílem není informovat, ale získat a udržet podporu občanů. {jumi} {/jumi} {jumi *3}{/jumi}
Články sú aktualizované raz za hodinu.
Filozofiou Iných správ je prinášanie informácií, ktoré sú v masmédiach často opomínané.
Odkazy na jednotlivé články spolu s názvami a popismi sú získavané automaticky a zodpovednosť za ne nesú vydavatelia týchto článkov.
Vytvorené na: Linux, Quanta Plus, Gimp, Inkscape
info [zavinac] inespravy [bodka] sk
Anti© Iné správy